Prosinec 2007

KISS

30. prosince 2007 v 20:52 | Harrisonka |  Rockové Kapely
Čtveřice Kiss byla založena Stanleym a Simmonsem v New Yorku v roce 1972. Stalo se tak po rozpadu Wicked Lester . Kapela byla ovlivněna některými podněty Davida Bowieho (oboupohlavní bytosti), Lou Reeda a také divadelním rockovým hororem Alice Coopera. Členové skupiny se rozhodli svoji identitu kamuflovat líčidly a comicsovými kostýmy. Gene přijal podobu démona, Paul hvězdného chlapce, Ace mimozemšťana a Peter kočky. Kiss pak vycházeli především z anglického glam-rocku (rock s cirkusovými prvky) a na veřejnosti důsledně skrývali své tváře pod maskami inspirovanými japonským divadlem Kabuki. Kiss chtěli všechny pod pódiem pořádně pobavit a podráždit směsicí hororu, komiksu a sexu. Koncertní křest si čtveřice odbyla 30. 1. 1973 v Coventry Clubu v newyorském Queensu. Svými prvními koncerty Kiss dávali jasně najevo opovržení rockovým tiskem a aroganci vůči rodičům. Získali tak podporu nejmladších newyorských rockových fanoušků. Na koncertech skupina používala gigantické sestavy bicích a pyrotechnické efekty.
Ze čtveřice se nejvíce předváděl baskytarista a zpěvák Gene Simmons (vl. jménem Chaim Witz, nar. 25. 8. 1949; Haifa; Izrael), který plival oheň, zvracel umělou krev, a nebo jen vyplázl svůj neuvěřitelně dlouhý třiceticentimetrový jazyk. Ďábelské kousky vyváděl i zpívající kytarista Paul Stanley (vl. jménem Paul Eisen, nar. 20. 1. 1952; Manhattan; New York), kytarista Ace Frehley (vl. jménem Paul Frehley, nar. 22. 4. 1952; Bronx; New York) a bubeník Peter Chris (vl. jménem Peter Crisscoula, nar. 20. 12. 1947; Brooklyn; New York).
Debutové bezejmenné album skupiny vyšlo 18. února 1974. Druhá deska "Hotter Than Hell" s japonskými kredity na obalu měla u amerických fanoušků vzbudit dojem, že Kiss jsou v zemi vycházejícího slunce již proslaveni. Jednalo se však jen o marketingový tah, protože předcházející eponymní album se na samurajský trh dostalo až se dvouletým zpožděním. První velký hit "Rock and Roll All Nite" přinesla třetí deska "Dressed to Kill". V tomtéž roce 1975 vyšlo nečekaně úspěšné koncertní dvojalbum "Alive!", kterého se okamžitě prodalo půl miliónů kopií. Po této dnes již kultovní nahrávce se Kiss natolik proslavili, že v rolích jejich předskokanů se začaly objevovat skupiny, kterým předtím rozehřívali publikum právě "kissáci". Produkce nového alba "Destroyer" se ujal Bob Ezrin, který některým skladbám vtiskl jiný ráz použitím dalších nástrojů. Fanoušci však stáli raději o syrovější LP desku "Rock and Roll Over", natáčenou téměř naživo v newyorském Star Theatre. 12. prosince 1976 byl Ace Frehley při koncertu v Lakeland Colliseum na Floridě zasažen elektrickým proudem, když se jednou rukou dotkl kovové konstrukce kulis a druhou strun své kytary. Údajně byl oživován dvacet minut, načež vstal a společně s ostatními pokračoval v koncertování až do konce. V březnu 1977 zavítali Kiss do Japonska, kde během čtyř koncertů překonali návštěvnický rekord, který tam do té doby drželi Beatles. V té době byli Kiss podnikaví i v celé řadě nehudebních aktivit, suvenýry Kiss zahrnovaly placky, nášivky, panenky, dokonce i kreslené seriály. Comicsový magnát Marvel Comics jim ve stejný den, kdy vyšlo jejich album "Love Gun" vydal kreslený seriál , před jehož vlastním vytištěním Kiss přidali před zraky bulvárních médií do tiskařské barvy i trochu své vlastní krve. Tak se mohli holedbat, že tento komix byl "psán krví členů skupiny". Kiss rovněž natočili celovečerní sci-fi "Kiss Meet the Phantom of the Park ". V roce 1978 jejich fan club Kiss Army, založený nejvěrnějšími fanoušky, vzrostl na neuvěřitelnou šestimístnou základnu.
V závěru sedmdesátých let svět začal podléhat diskotékové horečce a proto i Kiss přizpůsobili své album "Double Platinum" tomuto trendu. Zmíněné 2CD obsahovalo zremixované skladby, jejíž rytmická sekce byla upravena tak, aby se více přiblížila k diskotékovému stylu. Roku 1978 jednotliví "kissáci" vydali svá sólová alba. Na konci 70. let Kiss natočili nové album "Dynasty" na kterém znechuceného Crisse, který nenáviděl kočovný život zčásti nahradil bubeník Anton Fig. "Dynasty", jež vyšlo 23. 5. 1979 šokovalo skalní fanoušky kontroverzním diskotékovým hitem "I Was Made for Loving You" (# 11 USA; # 50 GB; 1979).
Po šesti letech společného koncertování a natáčení LP desek opustil základní sestavu bubeník Peter Criss, který s "polibkem" naposledy koncertoval v listopadu 1979. Po květnovém vydání "komixového" LP "Unmasked" na kterém se opět podílel Anton Figo vyjel na turné s Kiss nový bicmen Paul Caravello, který si zvolil umělecké jméno Eric Carr a masku "lišáka". V roce 1981 tato nová sestava posílená o americký symfonický orchestr, vydala hudbu k nikdy nenatočenému filmu "The Elder". Fanoušci zvyklí na alkoholem a divokými večírky posedlou "crazy" kapelu neoprávněně odmítli tuto desku jejíž texty byly najednou plné morálky a jejíž hudba byla nezvykle kultivovaná a obohacená o spoustu orchestrálních aranžmá. Při natáčení elpíčka "Creatures of the Nights" jako hostující kytaristé zaskočili za zraněného Frehlyho, který se počátkem roku 1982 vyboural ve svém autě, Steve Farris, Bob Kulick (bratr jejich pozdějšího kytaristy Bruce) a Vincent Cusano (nar. 6. 8. 1952, Bridgeport, Connecticut. Jméno Vincent přijal když se stal řádným členem Kiss). Na následném turné Vinnie Vincent vystoupil v masce egyptského válečníka a celá kapela šokovala svoji scénou na níž byla postavená maketa obrovského tanku. 18. září 1983 skupina najednou odložila během pořadu MTV svůj pověstný make-up a nestvůrné kostýmy a krátce poté vydala "civilní" album "Lick It Up". O tři dny později Kiss započali v Lisabonu turné s již plnohodnotným členem kapely Vinnie Vincentem místo Ace Frehlyho, který byl vyhozen již v červnu 1983.
Na řadovce "Animalize" se podílel další Kaliforňan Marc St. John, který však s v sestavě Kiss nevydržel dlouho, neboť onemocněl Reiterovým syndromem a nemohl proto nastoupit na koncertní turné, jež začalo 30. září 1984 v anglickém Brightonu. Na desce "Asylum" přebral jeho kytarové party Bruce Kulick. V zkonsolidovaném složení vyšla studivka "Crazy Nights". Kompilace "Smashes, Trashes & Hits" kromě největších hitů přinesla dvě nové skladby - "(You Make Me) Rock Hard", "Let's Put the X in Sex" a Ericem Carrem přezpívanou baladu "Beth", jejíž původní vokál měl na svědomí Peter Criss. Naposledy ve složení Simmons, Stanley, Carr a Kulick vyšla na konci osmdesátých let deska "Hot in the Shade".
Bubeník Eric Carr 24. listopadu 1991 podlehl rakovině srdce. Na jeho místo nastoupil blonďatý Eric Singer se kterým Kiss natočili hodně tvrdé album "Revenge". O rok později, roku 1993 tato čtveřice živě natočila fošnu "Alive III" na které je ve skladba "Star Spangled Banner", což je vlastně poupravená americká státní hymna. Velký zájem vzbudilo vystoupení šestice Kiss (Simmons, Stanley, Frehley, Criss, Kulick, Singer) v pořadu americké MTV. Historické setkání, které se konalo 9. 8. 1995 zaznamenalo velký úspěch mezi fanoušky a vedlo k návratu prapůvodní sestavy. Toto živé vystoupení bylo později doplněno o několik dalších koncertních skladeb a v roce 1996 vyšlo pod názvem "MTV Unplugged". Čtyřka Kiss, již bez Frehleye a Crisse vzápětí natočila řadovou desku "Carnival of Souls". Kulick a Singer však byli natolik znechuceni slávou původní sestavy, že kapelu opustili ještě před samotným vydáním tohoto alba.
Vzrůstající popularita původní čtveřice Kiss vedla v roce 1996 k překvapivému a velmi vítanému re-unionu této legendární skupiny. V rámci celosvětového turné na kterém se kapela představila po 17-ti letech opět v původní sestavě a s původními maskami a kostýmy koncertovala čtveřice Kiss 14. a 15. prosince 1996 i v Praze, která se tak stala první evropskou zastávkou tohoto turné, jež započalo v Detroitu. Po třetí vystoupila newyorská čtveřice Kiss v Praze (tentokrát pod širým nebem) na stadionu Dukla 7. června 1997. Pak původní čtyřka vydala studiové album "Psycho Circus" a 31. října 1998 (na svátek Halloween) se z Los Angeles vydala na světové turné v jehož rámci vystoupila 18. března 1999 v Praze. Gene Simmons, Paul Stanley, Ace Frehley a Peter Criss předvedli při své bombastické show trojrozměrné vizuální efekty. Diváci si tak u nás poprvé mohli s darovanými speciálními brýlemi vychutnat 3-D efekty zobrazované na speciálních obřích videostěnách.
Na postu bubeníka se v závěru neustále protahovaného "turné na rozloučenou" ocitl Eric Singer, který v kapele bubnoval v letech 1991-´96. Peter Criss byl dočasně nahrazen kvůli srdeční slabosti. Kiss vydali začátkem listopadu 2001 kompilaci osmdesátí hitů a rarit. Čtveřice Kiss se v "plné polní" představila při závěrečném ceremoniálu 19. ZOH v Salt Lake City.
28. února 2003 američtí veteráni Kiss oslavili třicet let své existence koncertem v Telstar Dome v Melbourne v Austrálii. Poté co v první části večera předvedli svoji obvyklou rockovou show, přizvali si na pódium nejprve "komorní" desetičlenný, později šedesátičlenný Melbournský symfonický orchestr, se kterým odehráli mimo jiné hity "I Was Made for Loving You" či "Rock and Roll All Nite". Atraktivitu celého projektu zvýšil černobílý make up všech členů orchestru a také Australský dětský sbor, jenž "kissáky" doprovodil ve skladbě "Great Expectations". Koncert byl živě přenášen prostřednictvím "placených" televizních kanálů. V řadách Kiss však chyběl Ace Frehley, kterého nahradil producent a spolupracovník kapely, kytarista Tommy Thayer.
Kiss se společně s kapelou Aerosmith 2. srpna 2003 vydali na téměř tříměsíční, čtyřiatřiceti-zastávkové americké turné. S Kiss nevystupoval Ace Frehley, jehož již dříve nahradil Tommy Thayer, bývalý člen Black 'n' Blue a také revivalu Kiss s názvem Cold Gin.
Věčně se loučící Kiss odstartovali v dubnu 2004 v Austrálii celosvětové turné, které zasáhne Japonsko, Spojené státy i Evropu.
Gene Simmons vydal 17. května 2004 sólovku "Asshole". Prvním singlem se stala právě 'Díra do prdele'. S nahrávkou mu vypomohli hostující hudebníci - Dave Navarro (Jane's Addiction), Bruce Kulick a Eric Singer. Na poněkud roztříštěném elpíčku je i skladba "Waiting fot the Morning Light", kterou dal Simmons dohromady s Bobem Dylanem, flákota "Black Tongue", kterou kdysi složil s Frankem Zappou či coververze "Firestarter" od Prodigy. Je to teprve druhá sólovka basáka Kiss, nazývaného 'God of Thunder', od bezejmenného titulu "Gene Simmons", který jako jeden z 'Kissmanů' zplodil v roce 1978.
V dubnu 2004 Kiss v Austrálii odstartovali další - 'už určitě poslední' - světové turné. Kiss společně se skupinou Poison započali osmatřicetidatové letní turné 10. června 2004 ve městě San Antonio. V jejich řadách však již nebyl bubeník Peter Criss, který zpohodlněl a kromě toho se cítíl velmi unaven.
Během více než dvaatřicet let dlouhé kariéry se skupině Kiss podařilo prodat více než 90 miliónů kopií všech svých alb. Třicet z nich bylo buď platinových nebo alespoň zlatých, což je výkon, jakého se zatím podařilo dosáhnout pouze Beatles.
DISKOGRAFIE:
1974Kiss
1974Hotter Than Hell
1975Dressed to Kill
1975Alive! (živě; 2LP)
1976The Originals (první tři alba; 3LP)
1976Destroyer
1976Rock and Roll Over
1977Love Gun
1977Alive II (živě; 2LP)
1978The Originals II (čtvrté až šesté album; 3LP)
1978Double Platinum (kompilace remixovaných hitů; 2LP)
1979Dynasty
1980Unmasked
1981Music from 'The Elder' (hudba k filmu, který nebyl nikdy natočen)
1982Killers (kompilace)
1982Creatures of the Night
1983Lick It Up
1984Animalize
1985Asylum
1987Crazy Nights
1988Smashes, Trashes & Hits (kompilace)
1989Hot in the Shade
1990I Was Made for Lovin' (kompilace)
1992Revenge
1993Alive III (živě)
1996MTV Unplugged (živě)
1996You Wanted the Best, You Got the Best (živě)
1996Greatest Kiss (kompilace)
1997Carnival of Souls
1998Psycho Circus
2001Box Set-Standard (5 CD; kompilace + rarity + živě)
2002Complete (kompilace)
2002The Very Best of Kiss (kompilace)
2003Symphony: Alive IV (2CD; živě)

Pink Floyd - Time

27. prosince 2007 v 11:28 | Harrisonka |  Texty a Překlady
Jedna z nejlepších písní této kapely. Skladba pochází ze skvělého alba THE DARK SIDE OF THE MOON z roku 1973.
TIME
Ticking away the moments that make up a dull day
You fritter and waste the hours in an offhand way
Kicking around on a piece of ground in your home town
Waiting for someone or something to show you the way
Tired of lying in the sunshine, staying home to watch the rain
You are young and life is long and there is time to kill today
And then one day you find, ten years have got behind you
No one told you when to run, you missed the starting gun
And you run and you run to catch up with the sun,
but it's sinking
And racing around to come up behind you again
The sun is the same in a relative way, but you're older
Shorter of breath and one day closer to death
Every year is getting shorter, never seem to find the time
Plans that either come to nought,
or half a page of scribbled lines
Hanging on in quiet desperation is the English way
The time is gone the song is over,
Thought I'd something more to say
ČAS
Odtikávají pomalu všechny ty malé chvilky, co tvoří nudný den
Lámeš a ničíš hodiny v půlce cesty
Pořád na tom samém místě v tom svém malém rodném městě
Čekáš na něco nebo na někoho, kdo ti ukáže cestu
Unaven poleháváním na slunci, raději z okna pozoruješ déšť
Jsi mladý a život je dlouhý, je spousta času k promrhání
A jednoho dne si uvědomíš, že uplynulo dalších deset let
A přitom ti nikdo neřekl, kdy máš vyběhnout, zmeškal jsi startovní výstřel
A tak běžíš a běžíš, snažíš se chytit slunce, ale to už zapadá
A obíhá okolo, a zítra ráno ti zase vpadne do zad
To slunce svým způsobem stále stejné, ale ty jsi starší
Dech se ti krátí, každým dnem blíže smrti
Každý rok je stále kratší, už není vůbec žádný čas nazbyt
Plány, co jsi měl, zmizí v nicotu nebo půl stránky roztřesených čar
Setrvávání v tichém zoufalství je typicky anglické
Čas je pryč, píseň doznívá, myslel jsem, že víc co říci mám

Nick Mason

25. prosince 2007 v 17:01 | Harrisonka |  Rockové Legendy
Životopis mého nejoblíbenějšího bubeníka, který se proslavil v kapele Pink Floyd. U mě je Nick na prvním místě jako bubeník a velmi ho obdivuji, je to můj velký životní vzor a to nejen kvůli svému umění na bicí, ale také pro svůj osobitý humor (kterým mimochodem nešetří ve své knize s názvem Pink Floyd, kterou vydal a kde popisuje historii této kapely od jejích počátků až do dneška), zdravé sebevědomí a sebekritičnost;-)
Nicolas Berkeley Mason se narodil 27. ledna 1944 v Birminghamu. Když mu byly dva roky, odstěhovala se jeho rodina do severního Londýna, protože jeho otec Bill zde dostal místo ve filmové sekci společnosti Shell a tuto nabídku zkrátka nešlo odmítnout. Právě po svém otci zdědil malý Nick spoustu zájmů, zejména se díky svému otci začal zajímat o míchání technické a vizuální stránky. Dále se Nick, tak jako jeho otec, zajímal o nahrávací aparatury, nahrávky pro testování stereozáznamu, zvukové efekty a v neposlední řadě o závodní auta, jež se staly jeho velkou vášní. Nickovo první auto bylo staré, pomalé Austin "Chummy" 750 cm3 z roku 1930, ve kterém jezdil velmi dlouho, ještě v 60. letech a nedal na něj dopustit.
Ve svých 12. letech začal Nick náhle oběvovat rock. V jeho rodině se vždy všichni zajímali o hudbu, Nickova matka Sally byla zručnou klavíristkou a její otec hrál ve vlastním Banjo bandu. Nickův otec se též zajímal o hudbu, zvláště když se dostala do jeho filmů. Nick tedy začal chodit na různá vystoupení tehdy začínajících hudebníků a sám začal hrát na klavír a housle, avšak neprojevil zde žádný talent ani nadšení a musel skončit.
Poté po absolvování první školy nastoupil Nick na polytechnickou školu a chtěl se stát architektem. Zde studoval mimo jiné i Roger Waters a Rick Wright (pozdější slavní členové Pink Floyd). Zde se dal dohromady s partou dalších hudebních nadšenců a vytvořili kapelu a Nick byl určen jako hráč na bicí, ačkoli neuměl ani slušně hrát, ovšem to z právě utvořené kapely neuměl nikdo.
Postupně Nick prošel spoustou uskupení hrajících jen pro zábavu a nadšení, než s vidinou nějakého vyššího cíle. Pak se však dal dohromady s Rogerem Watersem, Rickem Wrightem a Bobem Klosem a dali dohromady další kapelu. Po čase Bob Klose kapelu opustil a po řadě dalších střídání hráčů se zde objevil nový kytarista a zpěvák přicházející z Cambridge - Syd Barrett. A právě zde již pomalu, ale jistě začíná éra slavných Pink Floyd, i když začátky byly velmi krušné. Nick také musel přerušit své studium architektury, ke kterému se již nikdy nevrátil.
Nick hraje ve skupině Pink Floyd dodnes, celých 40 let její existence. Za tuto dobu zkoušel experimentovat i se svojí bicí soupravou. Zalíbili se mu nové plexisklové bubny od americké společnosti Fibex, lákala ho představa hrát na "neviditelné bubny", avšak nahrávat se na ně dalo velmi obtížně, a tak je Nick velmi brzy opustil.
Nick je nyní podruhé ženatý, jeho první ženou byla Lindy, kterou poznal právě při studiu na polytechnice. Jeho druhou ženou je nyní Annette. Dohromady má Nick 4 děti, jmenují se Chloe, Holly, Gyu a Cary.
Nikdy ho také neopustila jeho záliba v automobilových závodech a tak i dnes závodí jak ve veteránech, tak i v současných autech. Dokonce se pětkrát zúčastnil závodu 24 hodin v Le Mans. V roce 1988 vydal společně s Markem Halesem knihu "Do červené", kde oslavuje 21 aut ze své sbírky klasických sportovních a závodních vozů. Píše také pro různé noviny - Tatler, Ritz, Independent, Autosport, Classic Cors, Red Line a Cars for the Connoisseur.
SÓLOVÁ DISKOGRAFIE:
  • 1981 - Nick Mason's Fictitious Sports
  • 1985 - Profiles
SINGLY:
  • 1985 - Lie For A Lie
VIDEO A NAHRÁVKY:

Life Could Be A Dream

Nick Mason spolu s Rickem Fennem napsali hudbu pro tento hudební dokument
1985

White Of An Eye

sountrack k tomuto filmu napsali Nick Mason spolu s Rickem Fennem
1987

Shine On interviews

interview se členy kapely
2000
The Pink Floyd & Syd Barrett Story
Nick Mason přispěl pro tento dokument o Sydu Barrettovi a počátcích kapely
2003

KISS - Crazy,Crazy Nights

19. prosince 2007 v 8:16 | Harrisonka |  Texty a Překlady
CRAZY, CRAZY NIGHTS
People try to take my soul away,
but I don't hear the rap that they all say
They try to tell us we don't belong,
that's alright, we're millions strong
This is my music, it makes me proud,
these are my people and this is my crowd

These are crazy, crazy, crazy, crazy nights
These are crazy, crazy, crazy, crazy nights

Sometimes days are so hard to survive,
a million ways to bury you alive
The sun goes down like a bad bad dream
You're wound up tight, gotta let off steam
They say they can break you again and again,
if life is a radio, turn up to ten

These are crazy, crazy, crazy, crazy nights
These are crazy, crazy, crazy, crazy nights

These are crazy, crazy, crazy, crazy nights
These are crazy, crazy, crazy, crazy nights

And they try to tell us that we don't belong
But that's alright, we're millions strong
You are my people, you are my crowd,
this is our music, we love it loud

Yeah, and nobody's gonna change me, 'cos that's who I am

These are crazy, crazy, crazy, crazy nights
These are crazy, crazy, crazy, crazy nights
These are crazy, crazy, crazy, crazy nights
These are crazy, crazy, crazy, crazy nights
These are crazy, crazy, crazy, crazy nights
These are crazy, crazy, crazy, crazy nights
ŠÍLENÉ, ŠÍLENÉ NOCI
Lidi mi zkouší vzít mou duši
Ale já neposlouchám tenhle rap, který všichni odříkávají
Všichni se nám pokouší říct, že my tam nepatříme
Tohle je správné
Jsme milionkrát silnější
Tohle je moje hudba, na tohle jsem hrdý
Tohle jsou mí lidé a tohle je můj dav

Tohle jsou šílené, šílené...
Šílené, šílené noci
Tohle jsou šílené, šílené...
Šílené, šílené noci

Některé dny je hodně těžké přežít
Milion možností pohřbí vše, co žije
Slunce svítí jako špatný sen
Jsi zraněný
Musíš si jít zakouřit
Všichni říkají, že nás můžou zlomit zas a zas
Jestli je život rádio
Otoč na 10

Tohle jsou šílené, šílené...
Šílené, šílené noci
Tohle jsou šílené, šílené...
Šílené, šílené noci Tohle jsou šílené, šílené...
Šílené, šílené noci
Tohle jsou šílené, šílené...
Šílené, šílené noci
Všichni se nám pokoušejí ríct, že my tam nepatříme
Ale tohle je správné
Jsme milionkrát silnější
Vy jste mí lidé
Vy jste můj dav
Tohle je naše hudba
Milujete tu hlasitost

Yeah, a nikdo mě už nezmění
Protože jsem, kdo jsem
Tohle jsou šílené, šílené...
Šílené, šílené noci
Tohle jsou šílené, šílené...
Šílené, šílené noci

Black Sabbath - Paranoid

19. prosince 2007 v 8:08 | Harrisonka |  Texty a Překlady
PARANOID

Finished with my woman 'cause she couldn't help me with my mind
people think that I'm insane because I am frowning all the time

All day long I think of things but nothing seems to satisfy
'Think I'll lose my mind if I don't find something to pacify

Can you help me occupy my brain?
Oh yeah

I need someone to show me the things in life that I can't find
I can't see the things that make true happiness, I must be blind

Make a joke and I will sigh and you will laugh and I will cry
Happiness I cannot feel like love to me is so unreal

And so as you hear these words telling you now of my state
I tell you to enjoy life, I wish I could but it's too late
PARANOIK
Se ženskou jsem skončil, nemohla mi pomoct
z depresí
Lidi mě maj za blázna, že prej se pořád
mračím

Celý dny jen přemýšlím, ale s ničím se
nespokojím
Přijdu o tozum, když nenajdu něco, co mě
utiší

Pomůžete mi něčím zaměstnat mozek?

Ukažte mně někdo v životě ty věci, co
sám nenajdu
Nevidím, co je pravý štěstí, nejspíš jsem
oslepnul

Zavtipkujte, vzdychnu si, zasmějte se,
já zapláču
Žádný štěstí necítím a skutečnou lásku
nenajdu

Když posloucháš, jak na tom jsem
pořádnej pozor si dej
Život si užij, já bych taky chtěl,
ale pro mě už je pozdě.

Nejoblíbenější kapela

16. prosince 2007 v 17:55 | Harrisonka |  Vaše nej
Z následujících kapel vyberte tu, která se vám nejvíce líbí ;-)

George Harrison - fotogalerie 3

16. prosince 2007 v 17:45 | Harrisonka |  The Beatles
Dalších pár foteček mého nejoblíbenějšího Beatla a zároveň nejhezčího muže na světě ;-)
S manželkou Pattie Boyd (ta měla ale štěstí...:-( )
George se svojí druhou manželkou Olivií
George byl tak krááááásný......:-*

Fotogalerie 2

16. prosince 2007 v 14:21 | Harrisonka |  The Beatles
Další fotečky Bealtes ;-)
Beatles na prvním americkém turné v roce 1964.
V roce 1966

Paul Stanley

14. prosince 2007 v 22:57 | Harrisonka |  Rockové Legendy
Paul Stanley se narodil 20.1.1952 v New Yorku, vlastním jménem se jmenuje Stanley Harvey Eisen. Paul měl od mala velký talent na kreslení, ale od 13. let se začal zajímat o hudbu a dal se do hraní na kytaru, jeho velkými hudebními vzory byly vždy kapely Led Zeppelin, Beatles a Byrds. Ve 14. letech založil Paul Stanley svou první kapelu. V 17. letech se Paul setkal s mladíkem jménem Gene Simmons a začal s ním hrát.

Později se oba setkali s hráčem na bicí Peterem Crissem a kytaristou Acem Frehleym a společně založili kapelu, které dali název KISS a díky ní se tato čtveřice hudebníků stala legendou. Kromě hraní s kapelou vydal také Paul několik sólových alb, která měla celkem slušný ohlas, přesto však pro něj kapela vždy byla na prvním místě a tak v KISS působí i dnes. V roce 1992 se Paul poprvé oženil s Pamelou Bowenovou a s ní má syna Evana Shanea, během let se však stihl rozvést a v roce 2005 se podruhé ženil s Erin Suttonovou, mají spolu syna Colina Michaela.

Robert Plant

14. prosince 2007 v 22:42 | Harrisonka |  Rockové Legendy
Anglický rockový zpěvák a hráč na foukací harmoniku, pocházející z Birminghamu (nar. 1948). Jako textař byl zřetelně ovlivněn filosofií hippies. V pol. 60. let působí s různými R&B skupinami, např. Black Snake Moan, Banned, Crawling King Snakes a Listen (1 singl). V r. 1967 mu vycházejí 2 neúspěšné singly u CBS. Následuje singl sk. Exception a nástup do sk. Band Of Joy. Zpíval ale i ve sk. Alexise Kornera.

Plant se proslavuje především jako člen sk. Led Zeppelin (1968 - 1980). Na její styl navazuje pak jako sólista. Úspěšné album Pictures At Eleven (1982) vzniklo m.j. ve spolupráci s kytaristou Robbiem Bluntem, s nímž nahrává i v dalších letech. V Plantově doprovodné kapele se objevují i Paul Martinez (bg) a Jezz Woodroffe (keyb). Následuje úspěšné album Principle Of Moments (1983) a minialbum Honeydrippers (1984) nahrané s Jimmy Pagem, Jeffem Beckem a Nile Rodgersem. Obsahovalo hit Sea Of Love. V té době spolupracoval i se sk. Big Town Playboys.

Robert Plant koncertuje poč. r. 1988 s novou skupinou krátce pojmenovanou jako Band Of Joy. Vzniká úspěšné album Now And Zen (1989) a navíc hostuje na Pageově desce Outrider. Velmi dobře bylo přijato i album Fate Of Nations (1993) a později se opět spojuje s Jimmy Pagem.

Led Zeppelin se vrátili ve velkém stylu

14. prosince 2007 v 19:06 | Harrisonka |  Novinky
Na koncert Led Zeppelin se již netrpělivě čekalo a také doprovázel tuto akci nebývalý zájem. Vystoupení bylo jednou přesunuto, ale nakonec se přeci uskutečnilo. Miliony fanoušků po celém světě chtělo tuto show vidět....
V pondělí 10. prosince 2008 proběhl v londýnské O2 Aréně vytoužený koncertní reunion legendárních Led Zeppelin. Pořadatelé při vpouštění lidí do O2 Arény prováděli velmi přísnou kontrolu každého návštěvníka koncertu aby zabránili překupníkům čachrovat s lístky na koncert, který vyvolal doslova hysterii. O možnost koupit si dva lístky na tento legendární koncert museli fanoušci losovat. Šťastní vlastníci lupenů si pak před koncertem vyzvedli v O2 Aréně speciální náramky. Všichni návštěvníci byli podrobeni identifikaci, což je pro Brity sice těžce myslitelné, nicméně stále častěji uváděné do praxe. Návštěvníci se museli prokázat fotkou a také kreditní kartou, kterou použili na objednání lístků. Hlavním hvězdám večera předskakovali Paolo Nutini, Paul Rodgers, zpěvák Foreigner Mick Jones a bývalý člen The Rolling Stones Bill Wyman se svojí skupinou The Rhythm Kings.
Podle promotéra Harveyho Goldsmitha, který má za sebou monstrózní akce jako Live Aid a Live 8, vyvolal koncertní návrat Led Zeppelin daleko větší zájem, než jakákoliv show, kterou dosud organizoval. Některé skladby byly pro účel samotné show částečně pozměněny a opatřeny novými aranžemi. Legendární pecky byly upraveny tak, aby Robert Plant mohl bez obav zvládnout i úseky, ve kterých v minulosti jeho hlas dosahoval značného rozsahu.
Frontman Robert Plant, kytarista Jimmy Page, basista John Paul Jones a bicák Jason Bonham, syn zesnulého Johna Bonhama odehráli bouřlivý koncert, první poctivě odehraný set - včetně vystoupení na Live Aid v roce 1985 - od jejich koncertu na festivalu v Knebworthu v roce 1979. V sále vládla masová hysterie a v publiku mimo jiné nechyběli Paul McCartney, Noel a Liam Gallagher z Oasis, David Gilmour, Lulu, Arctic Monkeys, Kate Moss či Dave Grohl z Foo Fighters.
Kapela celkem odehrála šestnáct klasických skladeb. Vše začalo úderem 9 hodiny večer skladbou "Good Times Bad Times". K překvapením večera patřilo zařazení dvou skladeb, disco-funková "Trampled Under Foot" z alba "Physical Graffiti" z roku 1975 a píseň "For Your Life" z alba "Presence" z roku 1976, kterou Led Zeppelin zahráli živě poprvé za svoji celou existenci.
Robert Plant přiliž během koncertu nemluvil, ale když něco řekl mělo to svoji váhu a většinou se to vztahovalo k zakladateli labelu Atlantic Records, kterým byl Ahmet Ertegun. Tento muž se v počátcích kariéry Led Zeppelin plně postavil za vše co vytvořili a dopomohl jim k nebývalému úspěchu. Plant po klasice "Stairway To Heaven" vykřikl: "Ahmet, we did it!" (Ahmete, my jsme to dokázali!) a po prvním přídavku "Whole Lotta Love" poznamenal: "Ran the best label in the world" (věnováno nejlepšímu labelu na světě).
Setlist:
Good Times Bad Times
Ramble On
Black Dog
In My Time of Dying
For Your Life
Trampled Under Foot
Nobody's Fault But Mine
No Quarter
Since I've Been Loving You
Dazed and Confused
Stairway To Heaven
The Song Remains the Same
Misty Mountain Hop
Kashmir
Whole Lotta Love
Rock And Roll
Robert Plant se opět vrátil na pódium a vrátil staré časy, kdy ROCK v čele s Led Zeppelin kraloval hudbě.

John Lennon

8. prosince 2007 v 20:08 Vzpomínáme
8. prosince 1980 tragicky zemřel John Lennon. Byl zastřelen vyšinutým Markem Chapmanem před svým domem Dakota. John zemřel krátce po převozu do Roosweltovy nemocnice:-(
Vzpomínáme a nikdy nezapomeneme Johne! Díky, za všechno!
"Jediný prostředek jak život snést je, považovat ho za krásný."
"Nevěřte v Johna Lennona, nevěřte v Yoko Ono, nevěřtě v Boba Dylana! Ti vám nepomůžou, dokázat to musíte VY!"

Led Zeppelin

7. prosince 2007 v 21:44 | Harrisonka |  Rockové Kapely
Britská čtveřice Led Zeppelin poprvé koncertovala pod svým jménem v říjnu 1968. Skupinu založil kytarista Jimmy Page (nar. 9. 4. 1944), aby mohl po rozpadu Yardbirds dokončit plánované turné po severní Evropě. Kapelu doplnil baskytarista a hráč na klávesové nástroje John Paul Jones (nar. 3. 1. 1946), bubeník John Bonham (nar 31. 5. 1948) a dřívější člen skupiny Band of Joy, zpěvák Robert Plant (nar. 20. 8. 1948). Bezejmenné debutové album "Olověného Zeppelina" vzniklo spontánně během dvou týdnů za pouhých třicet nahrávacích hodin a bylo vydáno 26. 12. 1968. Olověná vzducholoď vstoupala od natočení prvního alba strmě vzhůru a slávou zaskočená čtveřice se zejména v prvních dvou letech potýkala s alkoholem a nepřeberným zástupem dychtivých, vlhkých klínů. Následující album "Led Zeppelin II" vystoupilo v prosinci 1969 na první příčku britské i americké hitparády. Singl "Whole Lotta Love", vyňatý z tohoto alba se v roce 1970 vyšplhal až na čtvrtou pozici amerického žebříčku. Třetí poměrně hodně akusticky laděné album "Led Zeppelin III" bylo připravováno na chatě ve Walesu, stejně jako velmi úspěšná "čtyřka" vydaná v listopadu 1971.
V pořadí čtvrtá zeppelínovská LP deska obecně přezdívaná jako "Four Symbols" podle čtyř runových symbolů na přebalu alba obsahuje i nejslavnější a nejúspěšnější rockovou baladu v rockové historii "Stairway to Heaven", která byla v 70. letech nejžádanější skladbou v amerických rozhlasových stanicích a získala si celosvětový status klasiky. Snový úvodní riff se stal tak známým, že kytaristé, kteří zkoušeli kytary v obchodech museli platit pokutu 5 liber jestliže začali hrát "Schody do nebe"! Tato osmiminutová kompozice má pastorální úvodní kadenci s klasickým nádechem, která ji zajistila nesmrtelnost. Text této skladby je plný hippieovského mysticismu o hledání duchovní dokonalosti. O mnoho let později se Robert Plant od "Stairway to Heaven" odvrátil a prohlásil, že je to sice nádherná věc napsaná ve správný čas a ze správných důvodů, ale teď působí neuvěřitelně pokrytecky. Jimmy Page, osvobozený od tíhy interpretace textu, zůstává na svoji kompozici i nadále hrdý. V roce 1973 byl nafilmován koncert Led Zeppelin v Madison Square Garden a o tři roky později vyšel v souvislosti s premiérou filmu i dvoualbový soundtrack "The Song Remains the Same". Led Zeppelin založili v roce 1974 svoji vlastní nahrávací značku Swan Song. V červenci 1977 dopadla krutá rána na Planta, jehož pětiletý syn Karac umřel po zhoubné žaludeční nemoci. V červenci 1980 odehrála, tehdy ještě nic netušící kapela svůj poslední společný koncert v hale Eissporthall v Západním Berlíně.
25. září 1980 náhle skončila nesmírně úspěšná kariéra skupiny Led Zeppelin. Ve věku třicetidvou let se po prohýřené noci zadusil vlastními zvratky razantní a dynamický bubeník John (Henry) Bonham, který podle odhadu vypil víc jak čtyřicet panáků v domě Jimmyho Pagea. Jeho styl byl robustní, hlasitý, neuvěřitelně přesný, ale i technický a propracovaný. Bonzo často dával k lepšímu frajerskou exhibici, kdy bubnoval jen rukama a od roku 1976 i své známé sólo "Moby Dick". Bonham patřil k nejlepším světovým bubeníkům všech dob a tak není divu, že kapela ohlásila definitivní konec Led Zeppelin. Dosud nevydaný hudební materiál pak vyšel pod příznačným názvem "Coda".
V červnu 1982 Robert Plant zahájil debutem "Pictures at Eleven" svoji sólovou dráhu. Pozůstalí z posádky "Vzducholodě" měli vždy úctu k odkazu, který po sobě zanechali, a nešpinili dobré jméno skupiny chrlením kompilací různé úrovně. Pět roků a pět dní co hráli spolu naposledy, tehdy ještě ve čtveřici s bubeníkem Johnem Bonhamem koncertovala osiřelá trojice Robert Plant, Jimmy Page a John Paul Jones (i bubeník Tony Thompson a baskytarista Paul Martines) 13. července 1985 na stadionu JFK ve Philadelphii v rámci slavného charitativního koncertu "Live Aid" pro Etiopii. Dvacetiminutové vystoupení se sice příliš nevydařilo, ale i přesto bylo publikum i miliarda a půl televizních diváků nadšena návratem legendární trojice. V srpnu 1997 byl v Británii vydán teprve první singl legendární čtveřice Led Zeppelin, skladba "Whole Lotta Love", kterou již ve svých začátcích kapela definovala svůj styl a jež se díky hardrockovému kytarovému riffu stala vzorem dalších skupin. 11. listopadu 1997 britské BBC zpřístupnilo své archivní nahrávky zachycující členy "Olověného Zeppelina" již od března 1969. 2CD "BBC Session" je tak prvním oficiálním záznamem živého vystoupení skupiny od vydání soundtracku "The Song Remains the Same". Poprvé Robert Plant a Jimmy Page vystoupili (s doprovodem) na pražském koncertu 25. února 1998 a podruhé 17. listopadu téhož roku.
Recording Industry Association of America se v roce 1999 rozhodl udílet ceny "Diamand Awards". 16. března 1999 se diamantové desky udílely poprvé. K oceněným patřilo i album "Led Zeppelin IV" (1971), kterého se jen v USA prodalo 17 miliónů kusů.
Led Zeppelin vyšlo 26. května 2003 pět hodin a dvacet minut dlouhé dvojDVD a také koncertní trojCD. Titul "Led Zeppelin" se v prvním týdnu prodeje stal historicky nejrychleji prodávaným DVD. Tohoto nosiče se do počátku září 2003 v Česku prodalo více než tři tisíce kusů, což znamená platinový status. Dívídíčko se tak zařadilo k nejprodávanějším zahraničním hudebním DVD v naší republice.
Koncertní trojCD "How the West Was Won" je složeno ze dvou vydařených kalifornských představení z 25. června (Los Angeles Forum) a 27. června (Long Beach Arena) roku 1972. Živák "How the West Was Won" debutoval okamžitě po vydání na první příčce amerického albového žebříčku. Trojalba se přibližně prodalo kolem úctyhodných 154 tisíc kopií. Po dlouhých čtyřiadvaceti letech tak Led Zeppelin opět stanuli na vrcholu US Charts. Naposledy se totiž tímto způsobem prosadilo páté oceněné album "In Through the Out Door" z roku 1979.
23. července 2006 se Robert Plant ve velmi dobré formě představil se svojí doprovodnou kapelou The Strange Sensation na ostravském festivalu Colours of Ostrava.

20. listopadu 2006 byl Robertovi Plantovi vydán luxusní 9-ti cédéčkový box set "Nine Lives". Box set mapující Plantovu sólovou kariéru zahrnuje léta 1982-2005 a přináší sedm sólových alb, které vyšly u Atlantic Records, disk "Dreamland" vydaný společností Universal a dosud poslední studiovku "Mighty Rearranger" od vydavatelství Sanctuary Records. Každé album (celkem 110 skladeb) je remasterováno a doplněno raritními bonusy.

12. září 2007 ve čtyři hodiny odpoledne místního času potvrdili zbývající členové legendárních Led Zeppelin na tiskové konferenci v Londýně svůj jediný a vpravdě jedinečný plánovaný koncert po devatenácti letech. Comeback desítiletí, ne-li století se uskuteční v pondělí 26. listopadu 2007 v londýnské O2 aréně, jedná se o charitativní akci pořádanou Harvey Goldsmithem. Celá show je poklonou zakladatelovi Atlantic Records, kterým by Ahmet Ertegun, jenž zemřel 14. prosince 2006.
Koncert Led Zeppelin bude trvat dvě hodiny, kapela se již v červnu tohoto roku rozhodla pro plnohodnotný koncert namísto půlhodinového setu, který také přicházel v úvahu. Zakládající členy Roberta Planta, Jimmyho Pagea a Johna Paula Jonese doprovodí na bicí Jason Bonham, syn v roce 1980 zesnulého Johna Bonhama, čtvrtého člena legendární původní sestavy.
Reuniový koncert kapely Led Zeppelin, který se měl konat 26. listopadu se odkládá na 10. prosinec. Jimmy Page si zlomil prst a nemůže tři týdny hrát na kytaru.
Jimmy Page připustil, že Led Zeppelin zahrají v O2 Aréně i zcela nové skladby. Celkově si lístky na toto jedinečné vystoupení chtělo - v řádném losování o dvojici lístků - obstarat kolem 20 milionů fanoušků, což je tisíckrát víc, než je kapacita haly.

12. listopadu 2007 vyšla kolekce dvou CD disků pojmenovaných "Mothership". Obsahuje celkem čtyřiadvacet skladeb, které trojice dosud žijících členů věhlasných Led Zeppelin vybrala ze všech vydaných osmi studiových alb této kapely. Jimmy Page, Robert Plant a John Paul Jones na dvojCD zařadili mimo jiné pecky jako "Whole Lotta Love", "Immigrant Song", "Kashmir", "Rock and Roll", "Dazed and Confused" a "Stairway to Heaven". "Mothership" je kromě standardního balení k dostání také v 'de luxe' verzi s přiloženým DVD či limitované sběratelské edici na čtyřech vinylech. DVD, vytvořené speciálně pro tuto příležitost, dostalo název podle známého filmu a dvojalba této čtveřice z roku 1976 - "The Song Remains the Same".

18. listopadu 2007 debutovala na 37. místě britského singlového žebříčku rocková klasika "Stairway to Heaven" od Led Zeppelin. Premiéru si odbyla po 36 letech existence jako součást dvojCD kompilace "Mothership", jež tentýž den debutovala na čtvrté pozici britského albového žebříčku.
Led Zeppelin prodali po celém světě přes 200 miliónů kopií svých alb.
DISKOGRAFIE:
1968Led Zeppelin
1969Led Zeppelin II
1970Led Zeppelin III
1971Led Zeppelin IV
1973The Houses of the Holy
1975Physical Graffiti (2LP)
1976Presence
1976The Song Remains the Same (2LP; živě; hudba k filmu)
1979In Through the Out Door
1982Coda
1990Remasters (kompilace; 2CD)
1993Remasters II (kompilace; 2CD)
1993Complete Studio Recordings (10CD box)
1997BBC Session (živě ´69-´71; 2CD)
1999Early Days (kompilace; 1-4 LP)
2000Latter Days (kompilace; 5-8 LP)
2002Early Days & Latter Days: Vol. 1 & 2 (kompilace)
2003How the West Was Won (živě; 3CD)
2007Mothership (2CD; kompilace)

George Harrison

1. prosince 2007 v 21:00 | Harrisonka |  Vzpomínáme
29. listopadu to bylo 6 let, co nás opustil člen kapely Beatles, skvělý zpěvák a kytarista George Harrison. Můj oblíbený Beatle zemřel v roce 2001 v Los Angeles na rakovinu plic.
VZPOMÍNÁME A NEZAPOMENE! DÍKY ZA VŠE, GEORGI.
HIT NA TENTO TÝDEN: THE WHO - MY GENERATION